KORONAVIRUS versus CESTOVNÍ RUCH – 1.díl

Letošní rok je v cestovním ruchu bohužel extrémně odlišný od všech jiných předešlých let, kdy nás čekaly letní dovolené. Již zakoupené zájezdy se buď ruší, nebo se zaplacené zálohy převádí klientům na tzv. vouchery. U jiných se vyčkává, jaká budou nařízení a stanovená pravidla pro cestování. Vyjednává se státy, kam bychom se v létě přeci jen mohli dostat k moři.

Mezi mými klienty jsou i takoví, kteří čekají na chvíli, kdy bude možné vycestovat a hned odletí vyčistit hlavu i dušičku od všeho, co nás letos potkalo. Těší se na moře a sluníčko.

V den sepsání tohoto článku, tedy 12.5.2020, se pořád neví, co bude s letní sezónou a s možností vycestování do zahraničí.

Za dobu, co mám cestovní agenturu, a letos to bude už 17 let, se nikdy nic podobného nepřihodilo. V březnu bylo vše stopnuto a život se pomalu zastavil.

Nesměli jsme ven, a pokud ano, pouze v roušce, kterou jsme si šili sami, protože jsme ji neměli kde sehnat. Potřebné ochranné pomůcky neměl ani lékařský personál a to byla pohroma.

V podstatě z hodiny na hodinu se zastavilo téměř všechno.

Jeden příklad za tisíce dalších – můj známý měl o víkendu na svém penzionu právě od pátku do neděle speciální degustační akci se známým šéfkuchařem, penzion plně obsazený. V pátek si ještě stačili dát výbornou večeři a v noci Vláda rozhodla o uzavření všech restaurací. Co myslíte? Pro majitele to byla obrovská katastrofa – na celý víkend nakoupené veškeré suroviny a najednou musel s okamžitou platností akci ukončit. Co se zbožím, které se okamžitě zkazí, co s hosty, kterým už ráno nesměl dát snídani?

U nás, v cestovním ruchu, došlo k zastavení všech prodejů jako šlehnutím proutku přesně 1.3.2020.

V lednu a únoru frčela plná sezóna na prodej zájezdů v akcích First minute, tedy zájezdy se slevami za včasný nákup. Ještě v sobotu 29.2. jsem prodávala zájezd paní, která chtěla poslední den využít slevu končící právě ten den. Prodej jsme v pořádku stihly, s paní vše probraly a obě spokojené, že i v sobotu jsme mohly smlouvu dotáhnout do konce. Už jen se těšit na dovolenou.

A najednou KLID a MRTVO v prodeji. Od pondělí už žádný telefon, žádný email, žádná osobní schůzka s klienty v kanceláři, kteří chtějí koupit svoji dovolenou.

Už od ledna se v médiích objevovaly zprávy, že nějaký koronavirus řádí v Číně, ale nikdo tomu velkou pozornost nevěnoval. Pak se objevila zpráva, že první nakažení jsou v Itálii. „Ouvej, pozor na to, tohle už je za rohem. Jen doufejme, že se to k nám nedostane“ říkali jsme si s kolegy – cestovkáři a začali jsme sledovat zprávy.

Naše obavy se bohužel naplnily.

Již 1.3. se objevují u nás v Česku první nakažení koronavirem, média mění vysílací strategii a televizní kanály jsou plné zpráv o hrozbě tohoto nebezpečného viru. Vláda neustále zasedá a začínají se přijímat opatření, která nám totálně obrátí život vzhůru nohama, jen to ještě netušíme.

• Zavírají se školy – děti mají neplánované prázdniny a v prvopočátku nikdo netušil, jak dlouhé.
• Zavírají se restaurace, obchody, služby.
• Zavírají se hranice České republiky a nastává zákaz vycestování kamkoliv. Uzemňují se postupně letadla.
• Nastává zákaz vycházení z domu – pro některé sice omezeně, pro některé absolutní „domácí vězení“.
• Někteří zaměstnanci jedou formou home office a pracují z domova.
• Zavírají všechna divadla, kina, ruší se všechny společenské i sportovní akce.

A mnoho dalšího ….

Veškerý prodej zájezdů se okamžitě zastavil a my vyčkávali, co bude dál. Zatím ještě pořád v relativním klidu. Jen jsme pracovali z domu, jelikož jsme na základě vládního nařízení museli uzavřít všechny pobočky cestovních kanceláří i agentur.

Největší zásah do cestovního ruchu a obrovskou paniku vnesl výrok hlavního epidemiologa v jedné televizní debatě – „Předpokládáme, že se minimálně 2 roky nevycestuje …“  Nechtějte vědět, co jsme do hodiny po tomto výroku začali zažívat. Byť byla neděle, začali nám zvonit telefony s dotazem, co se bude dít, protože klienti mají zakoupené zájezdy na léto 2020 a zaplacené zálohy.

Byli jsme jako cestovkáři ve stejném šoku jako naši klienti. Na jejich dotazy jsme neznali odpověď. Uklidňovali jsme všechny, mluvili s nimi otevřeně, probírali veškeré možnosti, ale správnou odpověď nikdo neznal.

Dny ubíhaly jeden za druhým a bylo jedno, zda je večer nebo víkend, byli jsme tu pro své klienty a řešili jsme s nimi nastalou situaci. Že Vláda vydala jakési rozhodnutí, a že byla vyřčená slova, která spustila neskutečnou lavinu, byla jedna strana. Na druhé straně nikdo nevěděl, co bude dál, jak se k dané situaci postavit. Neměli jsme žádné informace, které bychom předávali klientům. Ze strany CK nám chodily denně nové a nové zprávy, aby nám následující den přišly jiné, které rušily předešlé informace.

Byli jsme zavaleni telefonáty našich klientů a v podstatě 12 hodin denně a 7 dní v týdnu jsme museli odpovídat na dotazy vystrašených lidí, kteří měli obavy, že přijdou o své peníze, které už zaplatili. Jiní okamžitě chtěli stornovat zájezd, třeba i na září, i když byl teprve březen.

Nikdo nevěděl, jaká je správná cesta. Taková situace tady nikdy nebyla a doufejme, že už ani nikdy nebude. Cestovní ruch zvládl spoustu různých problémů, ať to byl SARS, ebola, ptačí chřipka, výbuchy sopek, imigranti v evropských destinacích nebo loňské uzemnění letadel typu MAX.

V roce 2008/2009 tady byla velká ekonomická krize. Ale všechny tyto „krizovky“ dokázal cestovní ruch nějakým způsobem zvládnout. A proč? Protože se nikdy nestalo, že byl z hodiny na hodinu totálně zastaven a paralyzován.

A co bude dál? To nikdo v tuto chvíli neví.

• Věřím, že znovu začneme žít náš běžný život …..
• Věřím, že znovu poletíme na naši vytouženou dovolenou, koupat se v moři a skákat ve vlnách …..
• Věřím, že znovu budeme stát pod Eifelovkou, obdivovat Koloseum v Římě nebo stát v Barceloně u nedokončené katedrály Sagrada Familia …..
• Věřím, že si budeme opět užívat plaveb na luxusních zaoceánských lodích, které nám každý den ráno představí novou zemi …..
• Věřím, že se zase ráno probudíme na překrásné pláži s bílým pískem v exotické destinaci …..

A také věřím, že až tento článek budeme číst za rok i dýl, že se jen pozastavíme nad tím, jak jsme to vlastně zvládli, že ta doba nebyla jednoduchá. Že se zase budeme beze strachu potkávat s klienty při výběru jejich vytoužené dovolené.

Nebo že to byl jen špatný sen, ze kterého jsme se probudili.

SPOLU TO ZVLÁDNEME A VĚŘME, ŽE ZASE BUDE FAJN