Byla sobota, poslední červencový víkend, když jsem v rádiu zaslechla reklamu na komentovanou prohlídku Kapucínské hrobky v Brně, která se konala ten den. O odpoledním sobotním programu bylo rozhodnuto.
Nejdříve jsem si na internetu vyhledala informace ohledně zajištění vstupenky. Přeci jen, koronavirus nám dělá ve všem zmatky a potřebovala jsem vědět, zda si musím vstupenku objednat online. Na webových stránkách bylo potřeba se zaregistrovat vyplněním online formuláře, jelikož se jednalo o komentovanou prohlídku. Vstupné se platí až na místě.
Kapucínská hrobka se nachází v centru města na Kapucínském náměstí v podzemí kapucínského kostela Nalezení svatého Kříže. Hrobka až do roku 1874 sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Bratři byli pohřbíváni velmi prostě, pouze v řeholním oděvu uložením na holou zem. Dobrodinci byli pohřbeni do dřevěných rakví.
Celý prostor je klimatizován, aby udržoval potřebnou vlhkost. Nacházíme se v podzemí, ale prostor není nikterak omezený. Pouze jeden průchod má snížený strop.
Pokud pojedete šalinou (pro mimobrněnské tramvají), vystoupíte na zastávce Hlavní nádraží, kam přijíždí šaliny č. 2,4,8,9 a 12 z obou směrů. Odtud je nejkratší cesta směrem k náměstí Svobody po ulici Masarykova a hned první ulice doleva je Kapucínské náměstí. Cesta trvá snad 3 minuty.
Budova, kde je hrobka umístěna, je popsaná, takže ji určitě neminete. Úzkou uličkou se dostanete na rajský dvorek s kašnou a hned po vstupu najdete pokladnu a vstup do prostor hrobky.
Pokud sem pojedete autem, můžete ho zaparkovat na parkovišti u autobusového nádraží naproti hotelu Grand. Parkoviště je placené.
Kapucínská hrobka je otevřena celoročně a každý den. V letní sezónu od dubna do října mají polední pauzu, v neděli bez pauzy. Otevírají ráno v 9:00 h, v neděli od 11:00 h. Pokud jdete na prohlídku hrobky individuálně, můžete zde strávit času, kolik potřebujete.
Komentovaná prohlídka s průvodcem trvá zhruba 45 minut a je limitovaná maximálním počtem 25 lidí.
1. dubna – 31. října 1. listopadu – 31. března
PO - SO: 9–12 ≈ 13–18 h PO - SO: 10–16 h
NE: 11–17 h NE: 11–16.30 h
Vstupné pro dospělého stojí 80 Kč, v případě komentované prohlídky 90 Kč. Pro děti a seniory je vstupné poloviční. Děti do 6 let mají vstup zdarma.
Já osobně bych sem dítě nebrala, určitě ne malé děti. Přeci jen je to hrobka a pohledy na pozůstatky mohou pro někoho působit morbidně. Třeba moji maminku bych sem vůbec nedostala.
Pokud chcete po dobu prohlídky fotit, připlatíte si 30 Kč. Já jsem si povolení k fotografování připlatila, ale popravdě to nikdo nekontroluje.
V první místnosti se nachází hrobka slavného velitele pandurů Františka barona Trencka. Byl to nelítostný bojovník ve službách císařovny Marie Terezie. Později byl za své kruté činy odsouzen na doživotí a uvězněn ve věznici na Špilberku v Brně. Tam se o něj staral bratr kapucín, kterému se povedlo Františka Trencka převést na jinou víru a zpytovat svědomí. František nakonec věnoval velkou část svého majetku na dobročinné účely a jeho poslední přání bylo, aby byl pohřbený v hrobce na holé zemi vedle bratří kapucínů.
Jeho pozůstatky jsou vystaveny v rakvi s proskleným víkem. Vedle jeho těla je v krabičce uložen i jeho prst, který se našel později na Špilberku.
V druhé místnosti se nachází výstava unikátních barokních fresek Ars Moriendi z loretánské krypty v Praze na Hradčanech. Jedinečné malby znázorňují pomíjivost lidského života. Dokazuje to portrét s bublinami, které znázorňují etapu života – vypustíme bublinu, která je krásná, ale nakonec každá bublina praskne, stejně jako skončí život každého člověka.
V barokní době, tedy v polovině 17.století, bylo zvykem zemřelé pohřbívat v den smrti hned do rakve. Za dob Marie Terezie však bylo zavedeno uložení do rakve až třetí den po úmrtí, aby se tak vyhnuli některým mylným stanovením smrti. V hrobce je uloženo několik dochovaných dřevěných rakví z 18.století, které jsou ručně zdobeny olejovou malbou a jsou zde vystaveny.
V dalších místnostech se nachází rakve s pozůstatky rodiny Grimmovy, stavitelů, architektů a také hrobka dobrodinců z řad šlechty. Je zde pohřben také Jiří Barnabáš Orelli, jeden z největších dobrodinců kostela. Těla byla ukládána do rakve v poloze, kdy měli zkřížené ruce buď na prsou, nebo na břichu.
V době šíření nebezpečné epidemie vydal v roce 1784 císař Josef II. příkaz, že musí být všechny hrobky v zemi zazděny. Těla v rakvích byla položena na pilinách, které pohlcovaly vlhkost, a díky větrání v místnostech došlo k přirozenému seschnutí těl. Průduchy ve zdech (ventilační otvory), které byly ve všech místnostech hrobky, tak zapříčinily přirozenou mumifikaci zde pohřbených těl.
Z celkem 150 pohřbených těl se dodnes dochovalo něco přes 40 mumií. Na zdi visí nápis – SIC TRANSIT GLORIA MUNDI = PRACH JSI A V PRACH SE OBRÁTÍŠ, což podtrhuje to, že nikdo není nesmrtelný.
V poslední místnosti jsou uložena těla bratří kapucínů, která leží pouze na zemi.
Jelikož se jedná o hrobku, poslední místo odpočinku, je potřeba chovat se zde klidně, tiše a dodržovat pietu v úctě k pohřbeným.
Místo určitě není vhodné pro vozíčkáře, kočárky a z mého pohledu nedoporučuji ani pro malé děti. Klidně si sebou vezměte lehký svetřík nebo šátek přes ramena, je zde chladnější vzduch kvůli klimatizaci i v letních měsících.
V případě komentované prohlídky, kterou jsem osobně absolvovala, se od průvodkyně dozvíte spoustu zajímavých věcí. Pokud jdete na prohlídku individuálně, můžete na pokladně požádat o zapůjčení tištěného průvodce. Po ukončení prohlídky zase vrátit, ať je pro další návštěvníky.
Pokud sbíráte turistické známky, tak zde můžete za 30 Kč zakoupit.
Nabízí tady také menšího průvodce za 42 Kč se seznamem zde uložených lidí. Toho jsem nekupovala
Zdarma na pokladně mají letáčky v češtině, němčině a angličtině.
Pokud se zajímáte o historii, určitě doporučuji při návštěvě Brna toto místo nevynechat.